O slavném čermenském rodákovi P. Tadeáši Hüblovi
Tadeáš Hübl se narodil 26. října roku 1760 v dolní části Čermné v chalupě čp. 247 (nyní Dolní Čermná čp. 217). Ač se Tadeášovo příjmení psalo s přehlasovaným „ü“, byl rodilým Čechem. Pocházel z velmi chudé rodiny. Narodil se jako šesté dítě Václavu a Kateřině Hüblovým. Záhy po narození byl pokřtěn ve farním kostele sv. Jiří. Své křestní jméno dostal po apoštolu Tadeášovi.
Do obecné školy chodil v Čermné. Na vyšší gymnaziální studia se vydal do Vídně. Tadeáš byl velmi chudý student. Ve Vídni zápasil takřka o holé přežití.Když měl nouzi nejvyšší, upevnil na dveřích katedrály sv. Štěpána lístek s prosbou o nějaké zaměstnání, třeba i opisování textů. Tehdy si lístku všiml o deset let starší student vyššího gymnázia Jan DvořákHofbauer, rodák z Tasovic.* Podle adresy uvedené na lístku Jan vyhledal Tadeáš Hübla a vyprosil mu u svých dobroditelek - šlechtičen z Maulů finanční podporu pro další studia. Tadeáš byl vděčný za finanční podporu, o čemž svědčila jeho píle a výborné studijní výsledky. Mladíci se spřátelili a stali se nerozlučnými druhy na celý život.
Ve Vídni studovali dva roky filosofii. O prázdninách roku 1774 se odebrali do Říma a vstoupili do kláštera sv. Juliána do kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - k redemptoristům.
Jan Dvořák Hofbauer přijal řádové jméno Klement Maria.* Odtud odešli oba do Frosinone v Itálii studovat bohosloví. Na kněze byli vysvěceni v roce 1785 v Alatri. Až do podzimu téhož roku zůstali oba novokněží ve Frosinone, aby zakončili svá studia. Poté je generální představený povolal do Říma, aby je připravil na misijní činnost v rakouskouherské monarchii. Odešli tedy do Vídně. Zde zůstali pouze jeden rok, neboť politické poměry za Josefa II., který zrušil mnoho klášterů, nebyly příznivé pro zakládání klášterů redemptoristů. Když došla do řádového domu v Římě žádost z Polska o vyslání misionářů, byli touto službou pověřeni P. Tadeáš Hübl a P. Klement Maria Hofbauer.
Do svého nového působiště - do Varšavy - došli kolem Vánoc roku 1786. Za místo působení jim byl dán opuštěný kostel s klášterem sv. Benona (patron Lužických Srbů). Začínali zde doslova od nuly. Byli požádáni, aby převzali duchovní péči o německy mluvící obyvatele města. Zde kázali polsky, francouzsky a hlavně německy. Klášter nabýval věhlasu. Hospodářská situace se lepšila, proto se začali zabývat i sociální pomocí chudým. Založili školu pro zanedbané chlapce a dívky, sirotkům vybudovali sirotčinec, pro bezdomovce založili útulek a vývařovnu polévek. Poté založili učňovskou školu, gymnázium a několik klášterů.
V roce 1795 po třetím rozdělení Polska se vydal Tadeáš Hübl s Klementem Maria Hofbauerem na cestu do Prahy. Zde zůstali několik dnů a pak pokračovali do Bavorska. Knížetem Schwarzenbergem byli pozváni do Bádenska, kde u Jestettenu založili klášter. Z Bavorska se počátkem roku 1807 vrátili do Varšavy. Zde si P. Tadeáš Hübl opět získal velikou oblibu a věhlas mezi všemi vrstvami Varšavanů. Dokonce se stal zpovědníkem polského krále Stanislava Poniatowského.
Měl velké nadání; byl velmi vzdělaný teolog a lingvista. Dokázal plynně mluvit sedmi jazyky, včetně několika jazyků slovanských. Jeho jednání bylo přívětivou protiváhou někdy prudce a rázně jednajícího P. Klementa Maria Hofbauera. Obdivuhodná byla také jeho přátelská věrnost, s jakou podporoval zakladatelskou činnost svého přítele Klementa, kterého doprovázel na všech jeho cestách. Podržel jej i při různých nezdarech a životních krizích.
Pro svou horlivou povahu měl P. Tadeáš Hübl ale také mnoho nepřátel.
Jednou v noci v roce 1806 zastavil před klášterem povoz. Dva muži poprosili P. Tadeáše Hübla, aby se odebral k nemocnému. Byla to léčka. P. Tadeáš se stal obětí přepadení nepřátel církve, kteří jej hrubým bitím vážně zranili, zavázali mu oči a odvezli zpět ke klášteru a tam jej vyhodili z vozu. Z tohoto přepadení se dlouho vzpamatovával. V době napoleonských válek ošetřoval s podlomeným zdravím a oslabený, avšak s horlivostí sobě vlastní napoleonské vojáky, kteří zabrali klášter sv. Benona ve Varšavě pro vojenský špitál. Mnozí vojáci byli nakaženi tyfem. P. Tadeáš přesto obětavě ošetřoval nemocné vojáky, až se sám nakazil. Onemocnění tyfem nepřežil. Zemřel v pověsti svatosti v náručí svého přítele Klementa Maria Hofbauera dne 4. července 1807 ve věku pouhých 47 let.
Nad smrtí oblíbeného otce Tadeáše Hübla truchlila celá Varšava. Těžce však jeho smrt nesl jeho věrný přítel Klement Maria Hofbauer. P. Tadeáš Hübl byl pohřben za veliké účasti obyvatel v arcibiskupské hrobce katedrály ve Varšavě.
Čermná resp. Dolní Čermná zařazovala P. Tadeáše Hübla vždy mezi své slavné rodáky, vyjma komunistického režimu. Ve farním kostele sv. Jiří v síňce zadního vchodu je umístěna pamětní deska na počest významného rodáka, která byla slavnostně odhalena dne 1. července 2007.
Podobizna P. Tadeáše Hübla není známá ani se ji nepodařilo nalézt.
*sv. Klement Maria Hofbauer (narozen 26.12.1751 v Tasovicích na Znojemsku, zemřel 15. března 1820 ve Vídni) byl český římskokatolický kněz, řeholník z kongregace redemptoristů; je světcem katolické církve, patronem pekařů. Je považován za velkou osobnost v historii Evropy. Ovlivnil Vídeňský kongres a zapříčinil zrušení josefínských dekretů. Působil ve Varšavě, kde založil mnoho škol pro chudé, a ve Vídni.Blahořečen byl roku 1888. V katolickém liturgickém kalendáři se připomíná 20. května, kdy byl v roce 1909 svatořečen.
Zpracováno z článků Vladimíra Jansy publikovaných v Dolnočermenském zpravodaji č. 6/2007 a ve Vlastivědných listech Pardubického kraje č. 2/2010, ze zdrojů knihy „700 let obce Čermná“ a Wikipedie